<?xml version='1.0' encoding='UTF-8'?><?xml-stylesheet href="http://www.blogger.com/styles/atom.css" type="text/css"?><feed xmlns='http://www.w3.org/2005/Atom' xmlns:openSearch='http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/' xmlns:georss='http://www.georss.org/georss' xmlns:gd='http://schemas.google.com/g/2005' xmlns:thr='http://purl.org/syndication/thread/1.0'><id>tag:blogger.com,1999:blog-2486611338987773457</id><updated>2012-02-16T09:09:39.047-08:00</updated><category term='komprimace'/><category term='md'/><category term='informace'/><category term='sha'/><category term='maturita'/><category term='essential'/><category term='antivir'/><category term='hash'/><category term='microsoft'/><category term='windows'/><category term='binarni a si prefixy'/><category term='maturitni otazka'/><category term='prevody soustav'/><title type='text'>Felix's Blogspot</title><subtitle type='html'>Tento blog spravuje a pise Milan Felix Sulc. Vsechnu kritiku smerujte pouze na neho.</subtitle><link rel='http://schemas.google.com/g/2005#feed' type='application/atom+xml' href='http://blog.jfx.cz/feeds/posts/default'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/'/><link rel='hub' href='http://pubsubhubbub.appspot.com/'/><author><name>Felix</name><uri>http://www.blogger.com/profile/16756179421565628137</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='32' height='32' src='http://3.bp.blogspot.com/-8hzDRB8zp4Q/TYXNPkiJ_JI/AAAAAAAAABU/ypuxLeANL5U/s220/536811651463f6377c2aca.gif'/></author><generator version='7.00' uri='http://www.blogger.com'>Blogger</generator><openSearch:totalResults>9</openSearch:totalResults><openSearch:startIndex>1</openSearch:startIndex><openSearch:itemsPerPage>25</openSearch:itemsPerPage><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-2486611338987773457.post-8507704490881960940</id><published>2011-03-21T08:16:00.000-07:00</published><updated>2011-03-21T08:16:07.761-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='komprimace'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='maturita'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='binarni a si prefixy'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='maturitni otazka'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='informace'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='hash'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='md'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='prevody soustav'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='sha'/><title type='text'>Maturní otázka I - Informace a jejich význam</title><content type='html'>1. Informace&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 1.1 &lt;a href="http://milansulc.blogspot.com/2010/11/prehled-jednotek-bitbyte-jejich.html"&gt;Přehled jednotek (bit,byte) a jejich  násobení&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 1.3 Binární a SI prefixy &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;2. &lt;a href="http://milansulc.blogspot.com/2010/11/ciselne-soustavy.html"&gt;Číselné  soustavy&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 2.1 Dvojková, šestnáctková atd.&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 2.2 &lt;a href="http://milansulc.blogspot.com/2010/11/prevody-mezi-soustavami.html"&gt;Převody  mezi soustavami&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 2.3 Dekadické vs nedekadické &lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 2.4 Poziční  vs nepoziční soustavy&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 2.5 &lt;a href="http://milansulc.blogspot.com/2010/11/program-na-prevod.html"&gt;Program na převod&lt;/a&gt; [java]&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;3. Komprimace dat a šifrování&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;  3.1 Ztrátová a bezdrátová komprese&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 3.2 Symetrické a  asymetrické šifry&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 3.3 Hašovací funkce&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 3.3.1 &lt;a href="http://milansulc.blogspot.com/2010/11/rodina-mdx.html"&gt;Rodina MDx&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;  3.3.2 &lt;a href="http://milansulc.blogspot.com/2010/11/rodina-sha.html"&gt;Rodina  SHA&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 3.3.3 Rodina Tiger&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 3.3.4 Hašovací  tabulka&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; 3.4 Program na šifrování [java]&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/2486611338987773457-8507704490881960940?l=blog.jfx.cz' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://blog.jfx.cz/feeds/8507704490881960940/comments/default' title='Komentáře k příspěvku'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2011/03/maturni-otazka-i-informace-jejich.html#comment-form' title='Počet komentářů: 0'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/8507704490881960940'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/8507704490881960940'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2011/03/maturni-otazka-i-informace-jejich.html' title='Maturní otázka I - Informace a jejich význam'/><author><name>Felix</name><uri>http://www.blogger.com/profile/16756179421565628137</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='32' height='32' src='http://3.bp.blogspot.com/-8hzDRB8zp4Q/TYXNPkiJ_JI/AAAAAAAAABU/ypuxLeANL5U/s220/536811651463f6377c2aca.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-2486611338987773457.post-7722348108944744715</id><published>2011-03-20T03:15:00.000-07:00</published><updated>2011-03-20T06:22:25.667-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='essential'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='antivir'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='windows'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='microsoft'/><title type='text'>Antivirus od mrkvosoftu</title><content type='html'>&lt;a href="https://lh3.googleusercontent.com/-TL-xXG1tQZM/TYXTg3B-XzI/AAAAAAAAAB0/j4lKbfsUPPU/s1600/images.jpg" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" height="146" src="https://lh3.googleusercontent.com/-TL-xXG1tQZM/TYXTg3B-XzI/AAAAAAAAAB0/j4lKbfsUPPU/s200/images.jpg" width="200" /&gt;&lt;/a&gt;Donedavne  jsem pouzival blahoreceny Nod32 ci Smart Security. Nemohl jsem si ale  nevsimnout, ze pomerne dost zatezuje operacni pamet(RAM). Sice to nebylo  moc znat, ale kdyz jsem se na to zameril, bylo to ocividne. Nejenom  toto me primelo k zmene antiviroveho programu, ale i neustale hledani  noveho serioveho cisla [ &lt;a href="http://www.google.cz/search?hl=cs&amp;amp;lr=&amp;amp;client=firefox-a&amp;amp;hs=4CD&amp;amp;rls=org.mozilla%3Acs%3Aofficial&amp;amp;channel=s&amp;amp;q=tnod+finder&amp;amp;aq=5&amp;amp;aqi=g10&amp;amp;aql=&amp;amp;oq=tnod+&amp;amp;gs_rfai=" target="_blank" title="Tnod finder"&gt;link&lt;/a&gt; ].&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Nerad a s nutno davkou odvahy jsem sel vyzkouset novy antivir od microsoftu, &lt;a href="http://www.microsoft.com/security_essentials/" target="_blank" title="Microsoft Essential"&gt;&lt;b&gt;Microsoft Essential&lt;/b&gt;&lt;/a&gt;.  Nejenom, ze je freeware, ale i po naistalovani se chova tise a bere si  jen opravdu nutno davku pameti. Potencionalni hrozby hlasi a karantenu  vybornou.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"&gt;&lt;a href="https://lh4.googleusercontent.com/-QdzKLKhcUSY/TYXThK1q0vI/AAAAAAAAAB4/IOKc9jWSNec/s1600/Microsoft-Security-Essentials.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" height="200" src="https://lh4.googleusercontent.com/-QdzKLKhcUSY/TYXThK1q0vI/AAAAAAAAAB4/IOKc9jWSNec/s200/Microsoft-Security-Essentials.jpg" width="188" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;Doporucuji vyzkouset, abyste si mohli udelat obrazek sami. Ale u me prosel ;-)&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/2486611338987773457-7722348108944744715?l=blog.jfx.cz' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://blog.jfx.cz/feeds/7722348108944744715/comments/default' title='Komentáře k příspěvku'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2011/03/antivirus-od-mrkvosoftu.html#comment-form' title='Počet komentářů: 0'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/7722348108944744715'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/7722348108944744715'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2011/03/antivirus-od-mrkvosoftu.html' title='Antivirus od mrkvosoftu'/><author><name>Felix</name><uri>http://www.blogger.com/profile/16756179421565628137</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='32' height='32' src='http://3.bp.blogspot.com/-8hzDRB8zp4Q/TYXNPkiJ_JI/AAAAAAAAABU/ypuxLeANL5U/s220/536811651463f6377c2aca.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='https://lh3.googleusercontent.com/-TL-xXG1tQZM/TYXTg3B-XzI/AAAAAAAAAB0/j4lKbfsUPPU/s72-c/images.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-2486611338987773457.post-8935523701437047608</id><published>2011-03-20T03:12:00.000-07:00</published><updated>2011-12-12T03:34:30.696-08:00</updated><title type='text'>Plants vs Zombies</title><content type='html'>&lt;div style="text-align: center;"&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;&lt;div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"&gt;&lt;/div&gt;Kosite radi  zombiky? Pestujete radi kytky? Nepestujete radi kytky, ale radi je  nechavate sezrat zombikum? Tahle hra vam zmeni zivot. Kdo jednou  okusi, neprestane! Uz vidim ty horlive statusy "Nejsem tu parim  zombiky", telefonaty typu "Ano prosim, aaaaaaa nech moje kytky bejt!" .&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;Jednoduche  ovladani a velky prozitek jsou hlavni prednosti teto hry. Mate k  dispozici zhruba 5 lvl s 8-10 roundy a jednom bonusem. Zezacatku hra  nenabizi moc moznosti, ale pri prvnim pretoceni cele kampane se vam  otevrou nove moznosti. Muzete si vypestovat vasi soukromou zahradku a  byt starostlivy farmar, ktery rozumi i hlemyzdum. Ci snad si zahrat za  zombiky a planovat utoky na zahradky... To vse se da v &lt;b&gt;Plants vs Zombies!&lt;/b&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;&lt;code&gt;&lt;br /&gt;&lt;/code&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/2486611338987773457-8935523701437047608?l=blog.jfx.cz' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://blog.jfx.cz/feeds/8935523701437047608/comments/default' title='Komentáře k příspěvku'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2011/03/plants-vs-zombies.html#comment-form' title='Počet komentářů: 0'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/8935523701437047608'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/8935523701437047608'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2011/03/plants-vs-zombies.html' title='Plants vs Zombies'/><author><name>Felix</name><uri>http://www.blogger.com/profile/16756179421565628137</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='32' height='32' src='http://3.bp.blogspot.com/-8hzDRB8zp4Q/TYXNPkiJ_JI/AAAAAAAAABU/ypuxLeANL5U/s220/536811651463f6377c2aca.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-2486611338987773457.post-5547680766499039385</id><published>2010-11-14T07:20:00.000-08:00</published><updated>2010-11-14T07:33:47.824-08:00</updated><title type='text'>Převody mezi soustavami</title><content type='html'>Převody  mezi soustavami neni zadna veda. Jednoduche prevody zvladne i zakladni kalkulacka, kterou ma kazdy operacni system. Pro zacatek nam staci vedet, ze budeme pracovat se ctyrmi zakladnimi soustavami a to jsou &lt;b&gt;binarni&lt;/b&gt;(dvojkova), &lt;b&gt;oktanova&lt;/b&gt;(osmickova), &lt;b&gt;dekadicka&lt;/b&gt;(desitkova), &lt;b&gt;hexadecimalni&lt;/b&gt;(sestnactkova).&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Zakladni prevodni operace si ukazeme z dekaticke do ostatnich. Tento princip je podle me nejjednodussi.&lt;br /&gt;Mame zapis 120 v dekadicke soustave, ktere prevedeme napriklad do binarni.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;zakladnim prvkem binarni soustavy je cislo 2..&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;120 : 2 = 60 .. zbytek: 0&lt;br /&gt;60: 2 = 30 &amp;nbsp;&amp;nbsp; .. zbytek: 0&lt;br /&gt;30: 2 = 15&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; .. zbytek: 0&lt;br /&gt;15: 2 = 7&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; .. zbytek: 1&lt;br /&gt;7: 2 = 3&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; .. zbytek: 1&lt;br /&gt;3: 2 = 1&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; .. zbytek: 1&lt;br /&gt;1: 2 = 0&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; .. zbytek: 1&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Mame tu nejaky zapis, ktery kdyz spojime tak nam vznikne cislo &lt;b&gt;0001111.&lt;/b&gt;Coz by nebylo uplne tak spatne, ale jeste nam tu chybi dalsi krok, zapis cisel jde obracene. Takze nam vznikne zapis &lt;b&gt;1111000.&lt;/b&gt; Prevod toho cisla zpatky na dekadicke je opet jednoduche. Nyni, ale nepouzijeme cislo 1111000 nybrz 0001111. Postupne nasobime kazde cislo cislem 2&lt;sup&gt;n&lt;/sup&gt;. Zaciname n=0 a postupne zvetsujeme. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;div style="text-align: center;"&gt;0·2&lt;sup&gt;0&lt;/sup&gt; + 0·2&lt;sup&gt;1&lt;/sup&gt; + 0·2&lt;sup&gt;2&lt;/sup&gt; 1·2&lt;sup&gt;3&lt;/sup&gt;   + 1·2&lt;sup&gt;4&lt;/sup&gt; + 1·2&lt;sup&gt;5&lt;/sup&gt; + 1·2&lt;sup&gt;6&lt;/sup&gt; = 120&lt;br /&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;Prevod do oktanove soustavy je opet jednoduchy, zakladnim prvkem je cislo 8.&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;120 : 8 =&amp;nbsp; 15 .. zbytek: 0&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;15: 8 = 1&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; .. zbytek: 7&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;1: 8 = 0&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; .. zbytek: 1&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;Zapis je opet &lt;b&gt;170&lt;/b&gt; NE &lt;strike&gt;&lt;b&gt;071&lt;/b&gt;&lt;/strike&gt;.&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;Prevod do sestnactkove soustavy je trochu slozitejsi, ale v zasade taktez jednoduchy.&amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;Sestnactkova soustava je tvorena z prvku 0,1,2,3,4,5,6,7,8,9,A,B,C,D,E,F (ano je jich 16nact).&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;Proto kdyz nam vyjde zbytek vetsi nez 9, nahrazujeme ho prvky A(10),B(11),C(12),D(13),E(14),F(15). Ha! Neni tu G(16) - to je samo o sobe kravina, jelikoz 16nact by bylo dalsim nasobkem 16ti.&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;255 : 16 = 15 .. zbytek: 15&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;15: 16 = 0&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp; .. zbytek: 15&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;My vime, ze 16kova soustava nema zadne cislo 15 slozene z 1 a 5, ale je to F. Tudiz nas zapis bude &lt;b&gt;FF&lt;/b&gt;.&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;Ti co se nekdy pracovali se zadavanim barev v CSS nebo HTML urcine nalezli shodu. Ano html a css vyuziva hexadecimalni soustavu k prezentaci barev.&amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;255,255,255 = FF FF FF = bila&lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;0, 0, 0 = 00 00 00 = cerna &lt;/div&gt;&lt;div style="text-align: left;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;Pokud bychom chteli napriklad trojkovou, ctyrkovou, devitkovou, dvanactkovou soustavu tak princip je porad stejny akorat se nam meni delitel(3,4,9,12)..&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/2486611338987773457-5547680766499039385?l=blog.jfx.cz' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://blog.jfx.cz/feeds/5547680766499039385/comments/default' title='Komentáře k příspěvku'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/prevody-mezi-soustavami.html#comment-form' title='Počet komentářů: 0'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/5547680766499039385'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/5547680766499039385'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/prevody-mezi-soustavami.html' title='Převody mezi soustavami'/><author><name>Felix</name><uri>http://www.blogger.com/profile/16756179421565628137</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='32' height='32' src='http://3.bp.blogspot.com/-8hzDRB8zp4Q/TYXNPkiJ_JI/AAAAAAAAABU/ypuxLeANL5U/s220/536811651463f6377c2aca.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-2486611338987773457.post-6571649267691894015</id><published>2010-11-08T04:15:00.001-08:00</published><updated>2010-11-08T04:15:48.963-08:00</updated><title type='text'>Číselné soustavy</title><content type='html'>Materialy: &lt;a href="http://www.ulozto.cz/6490444/ivt-ciselne-pdf"&gt;&lt;strong&gt;http://www.ulozto.cz/6490444/ivt-ciselne-pdf&lt;/strong&gt;&lt;/a&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/2486611338987773457-6571649267691894015?l=blog.jfx.cz' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://blog.jfx.cz/feeds/6571649267691894015/comments/default' title='Komentáře k příspěvku'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/ciselne-soustavy.html#comment-form' title='Počet komentářů: 0'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/6571649267691894015'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/6571649267691894015'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/ciselne-soustavy.html' title='Číselné soustavy'/><author><name>Felix</name><uri>http://www.blogger.com/profile/16756179421565628137</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='32' height='32' src='http://3.bp.blogspot.com/-8hzDRB8zp4Q/TYXNPkiJ_JI/AAAAAAAAABU/ypuxLeANL5U/s220/536811651463f6377c2aca.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-2486611338987773457.post-6986717535209629027</id><published>2010-11-07T15:09:00.000-08:00</published><updated>2010-11-08T04:04:00.227-08:00</updated><title type='text'>Program na převod</title><content type='html'>&lt;span style="font-size: small;"&gt;Maly programek napsany v jave, ktery umoznuje prevod do ruznych ciselnych soustav. &lt;/span&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;br /&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;b&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;v0.2&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;b&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;- &lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;u&gt;pastebin&lt;/u&gt;: &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;a href="http://milansulc.blogspot.com.pastebin.com/2GHCFaTY"&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;http://milansulc.blogspot.com.pastebin.com/2GHCFaTY&lt;/span&gt;&lt;/a&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&amp;nbsp;&lt;a href="http://milansulc.blogspot.com.pastebin.com/DiEe6MDe"&gt;&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;- autoprevod do 2,8,10,16 soustavy, ochrana preteceni&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;- &lt;u&gt;bugy&lt;/u&gt;: neprevadi cislo 16777215 (FFFFFF) do binarni soustavy&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt; &lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;b&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;v0.1 &lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;b&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;- &lt;/span&gt;&lt;/b&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;u&gt;pastebin&lt;/u&gt;: &lt;a href="http://milansulc.blogspot.com.pastebin.com/DiEe6MDe"&gt;http://milansulc.blogspot.com.pastebin.com/DiEe6MDe&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;- prevadi libovolne cislo do libovolne ciselne soustavy, vysledek je zatim defaultne v desitkove soustave&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;- &lt;u&gt;bugy&lt;/u&gt;:&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;spatny prevod do hexadecimalni(16kove) - neumi prevadet na A,B,C,D,E,F&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;nechranene preteceni&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/2486611338987773457-6986717535209629027?l=blog.jfx.cz' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://blog.jfx.cz/feeds/6986717535209629027/comments/default' title='Komentáře k příspěvku'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/program-na-prevod.html#comment-form' title='Počet komentářů: 0'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/6986717535209629027'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/6986717535209629027'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/program-na-prevod.html' title='Program na převod'/><author><name>Felix</name><uri>http://www.blogger.com/profile/16756179421565628137</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='32' height='32' src='http://3.bp.blogspot.com/-8hzDRB8zp4Q/TYXNPkiJ_JI/AAAAAAAAABU/ypuxLeANL5U/s220/536811651463f6377c2aca.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-2486611338987773457.post-2284828339399025860</id><published>2010-11-06T06:34:00.000-07:00</published><updated>2010-11-06T06:36:11.829-07:00</updated><title type='text'>Přehled jednotek (bit,byte) a jejich násobení</title><content type='html'>&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;b&gt;Bit&lt;br /&gt;&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;span style="font-family: inherit;"&gt;Bit (z anglického binary digit - dvojková číslice; angl. bit = drobek, kousek) je základní a současně nejmenší jednotkou informace, používanou především v číslicové a výpočetní technice. Značí se malým písmenem b, např. 16 b, ale současně se může také objevit i označení bit, např. 16 bit.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;1 bit reprezentuje informaci, získanou odpovědí na jednu otázku typu ano/ne, u které je apriorní pravděpodobnost obou odpovědí stejná (jinými slovy, u které nemáme žádnou předchozí informaci, která by jednu z odpovědí favorizovala). Tyto odpovědi můžeme označit binárními číslicemi 0 a 1.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size: large;"&gt;&lt;b&gt;Byte&lt;br /&gt;&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;Bajt, původním, anglickým&amp;nbsp; zápisem byte, zřídka také slabika, je jednotka&amp;nbsp; množství dat v informatice, zpravidla označuje osm bitů, tzn. osmiciferné binární číslo. Takové množství informace může reprezentovat například celé číslo od 0 do 255 nebo jeden znak. Jeden bajt je obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže počítač (resp. procesor) přímo pracovat. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;div style="text-align: center;"&gt;&lt;a href="http://2.bp.blogspot.com/_AznPtoysLp4/TNVZLr8vHqI/AAAAAAAAAAQ/YgF3qx59LWw/s1600/prehled.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" height="122" src="http://2.bp.blogspot.com/_AznPtoysLp4/TNVZLr8vHqI/AAAAAAAAAAQ/YgF3qx59LWw/s320/prehled.PNG" width="320" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;div style="text-align: center;"&gt;&lt;a href="http://3.bp.blogspot.com/_AznPtoysLp4/TNVZL20SGdI/AAAAAAAAAAU/HcfnrjRZE-c/s1600/prehled2.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"&gt;&lt;img border="0" height="212" src="http://3.bp.blogspot.com/_AznPtoysLp4/TNVZL20SGdI/AAAAAAAAAAU/HcfnrjRZE-c/s320/prehled2.PNG" width="320" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/2486611338987773457-2284828339399025860?l=blog.jfx.cz' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://blog.jfx.cz/feeds/2284828339399025860/comments/default' title='Komentáře k příspěvku'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/prehled-jednotek-bitbyte-jejich.html#comment-form' title='Počet komentářů: 0'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/2284828339399025860'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/2284828339399025860'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/prehled-jednotek-bitbyte-jejich.html' title='Přehled jednotek (bit,byte) a jejich násobení'/><author><name>Felix</name><uri>http://www.blogger.com/profile/16756179421565628137</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='32' height='32' src='http://3.bp.blogspot.com/-8hzDRB8zp4Q/TYXNPkiJ_JI/AAAAAAAAABU/ypuxLeANL5U/s220/536811651463f6377c2aca.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://2.bp.blogspot.com/_AznPtoysLp4/TNVZLr8vHqI/AAAAAAAAAAQ/YgF3qx59LWw/s72-c/prehled.PNG' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-2486611338987773457.post-7855794397383633912</id><published>2010-11-06T06:22:00.001-07:00</published><updated>2010-11-06T06:22:30.905-07:00</updated><title type='text'>Rodina SHA</title><content type='html'>&lt;b&gt;SHA&lt;/b&gt; (&lt;b&gt;Secure Hash Algorithm&lt;/b&gt;) je rozšířená &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Ha%C5%A1ovac%C3%AD_funkce" title="Hašovací funkce"&gt;hašovací funkce&lt;/a&gt;, která vytváří ze vstupních   dat výstup (otisk) fixní délky. Otisk je též označován jako miniatura, &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontroln%C3%AD_sou%C4%8Det" title="Kontrolní součet"&gt;kontrolní součet&lt;/a&gt; (v zásadě nesprávné   označení), fingerprint, hash (česky někdy psán i jako haš). Jeho hlavní   vlastností je, že malá změna na vstupu vede k velké změně na výstupu,   tj. k vytvoření zásadně odlišného otisku. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;h2&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;span class="mw-headline" id="Popis"&gt;Popis&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/h2&gt;SHA navrhla organizace &lt;a class="mw-redirect" href="http://cs.wikipedia.org/wiki/NSA" title="NSA"&gt;NSA&lt;/a&gt;  (Národní bezpečnostní agentura v  &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké"&gt;USA&lt;/a&gt;) a vydal &lt;a class="mw-redirect" href="http://cs.wikipedia.org/wiki/NIST" title="NIST"&gt;NIST&lt;/a&gt; (Národní  institut pro standardy v USA) jako  americký federální standard (&lt;a class="new" href="http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=FIPS&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1" title="FIPS (stránka neexistuje)"&gt;FIPS&lt;/a&gt;). SHA je rodina  pěti  algoritmů: SHA-1, SHA-224, SHA-256, SHA-384 a SHA-512. Poslední  čtyři  varianty se souhrnně uvádějí jako SHA-2. SHA-1 vytvoří obraz  zprávy  dlouhý 160 bitů. Čísla u ostatních čtyř algoritmů značí délku   výstupního otisku v bitech.&lt;br /&gt;SHA se používá u několika různých  protokolů a aplikací, včetně &lt;a class="mw-redirect" href="http://cs.wikipedia.org/wiki/TLS" title="TLS"&gt;TLS&lt;/a&gt;  a &lt;a class="mw-redirect" href="http://cs.wikipedia.org/wiki/SSL" title="SSL"&gt;SSL&lt;/a&gt;,  &lt;a class="mw-redirect" href="http://cs.wikipedia.org/wiki/PGP" title="PGP"&gt;PGP&lt;/a&gt;, &lt;a class="mw-redirect" href="http://cs.wikipedia.org/wiki/SSH" title="SSH"&gt;SSH&lt;/a&gt;,  &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/S/MIME" title="S/MIME"&gt;S/MIME&lt;/a&gt;  a &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/IPsec" title="IPsec"&gt;IPsec&lt;/a&gt;,  ale  i pro kontrolu &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Integrita_dat" title="Integrita dat"&gt;integrity&lt;/a&gt; &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor" title="Soubor"&gt;souborů&lt;/a&gt;   nebo ukládání hesel. Je považována za nástupce hašovací funkce &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Message-Digest_algorithm" title="Message-Digest algorithm"&gt;MD5&lt;/a&gt;.&lt;br /&gt;&lt;h2&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;span class="mw-headline" id="Bezpe.C4.8Dnost"&gt;Bezpečnost&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/h2&gt;Hašovací algoritmy  jsou „bezpečné“, pokud je velmi obtížné (tj. se  současnými prostředky  prakticky nemožné):&lt;br /&gt;&lt;ol&gt;&lt;li&gt;najít zprávu, která odpovídá svému otisku&lt;/li&gt;&lt;li&gt;najít dvě rozdílné zprávy, které mají stejný otisk&lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;Bezpečnost SHA-1 byla poněkud zpochybněna kryptografickými  odborníky&lt;sup class="reference" id="cite_ref-0"&gt;&lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Secure_Hash_Algorithm#cite_note-0"&gt;[1]&lt;/a&gt;&lt;/sup&gt;,   ačkoli nebyly oznámeny žádné útoky na varianty &lt;a class="new" href="http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SHA-2&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1" title="SHA-2 (stránka neexistuje)"&gt;SHA-2&lt;/a&gt;. Varianty  SHA-2 jsou  algoritmicky stejné s algoritmy SHA-1. Proto jsou snahy o  vývoj  vylepšených hašovacích funkcí&lt;sup class="reference" id="cite_ref-1"&gt;&lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Secure_Hash_Algorithm#cite_note-1"&gt;[2]&lt;/a&gt;&lt;/sup&gt;&lt;sup class="reference" id="cite_ref-2"&gt;&lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Secure_Hash_Algorithm#cite_note-2"&gt;[3]&lt;/a&gt;&lt;/sup&gt;.   Veřejná výběrová soutěž pro novou &lt;a class="new" href="http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SHA-3&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1" title="SHA-3 (stránka neexistuje)"&gt;SHA-3&lt;/a&gt; funkci byla  formálně  oznámena 2. listopadu &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/2007" title="2007"&gt;2007&lt;/a&gt; ve &lt;a class="new" href="http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Federal_Register&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1" title="Federal Register (stránka neexistuje)"&gt;Federal  Register&lt;/a&gt;&lt;sup class="reference" id="cite_ref-3"&gt;&lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Secure_Hash_Algorithm#cite_note-3"&gt;[4]&lt;/a&gt;&lt;/sup&gt;   – "NIST usiluje o zavedení jednoho nebo více nových hašovacích   algoritmů pomocí veřejné konkurence stejně jako u vývoje pro Advanced   Encryption Standard (&lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Advanced_Encryption_Standard" title="Advanced Encryption Standard"&gt;AES&lt;/a&gt;)&lt;sup class="reference" id="cite_ref-4"&gt;&lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Secure_Hash_Algorithm#cite_note-4"&gt;[5]&lt;/a&gt;&lt;/sup&gt;."   V současnosti probíhá druhé kolo výběru, o finalistech se má  rozhodnout  do konce roku 2010. Vyhlášení vítěze a publikace nového  standardu je  naplánováno na rok 2012.&lt;br /&gt;&lt;h2&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;span class="mw-headline" id="SHA-0_a_SHA-1"&gt;SHA-0 a SHA-1&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/h2&gt;SHA-1  (stejně jako SHA-0) vytváří 160 bitový obraz zprávy s maximální  délkou  2&lt;sup&gt;64&lt;/sup&gt; - 1 bitů. Je založený na principech, které  používal &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Ronald_L._Rivest" title="Ronald L. Rivest"&gt;Ronald L. Rivest&lt;/a&gt; z &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Massachusetts_Institute_of_Technology" title="Massachusetts Institute of Technology"&gt;Massachusetts Institute   of Technology&lt;/a&gt; (MIT) v návrhu MD4 a &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Message-Digest_algorithm" title="Message-Digest algorithm"&gt;MD5&lt;/a&gt; algoritmů.&lt;br /&gt;&lt;h2&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;span class="mw-headline" id="De.C5.A1ifrov.C3.A1n.C3.AD"&gt;Dešifrování&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/h2&gt;Ideální  hašovací funkce porušující první výše uvedené kritérium,  nalezení  zprávy, která koresponduje se svým otiskem, může být použita  jako hrubá  síla při hledání 2&lt;sup&gt;L&lt;/sup&gt; výpočtů, kde L je velikost  bitů v  otisku zprávy. Toto se nazývá &lt;a class="new" href="http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vzorov%C3%BD_%C3%BAtok&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1" title="Vzorový útok (stránka neexistuje)"&gt;vzorový útok&lt;/a&gt; (&lt;i&gt;preimage   attack&lt;/i&gt;). Druhé kritérium, nalezení dvou rozdílných zpráv, které   mají stejný otisk, nazýváme kolize. Ta vyžaduje jen 2&lt;sup&gt;L/2&lt;/sup&gt;   výpočtů k provedení tzv. &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Narozeninov%C3%BD_%C3%BAtok" title="Narozeninový útok"&gt;narozeninového útoku&lt;/a&gt; (&lt;i&gt;birthday attack&lt;/i&gt;).   Pro pozdější důvody síly hašovací funkce je obvyklé srovnání se   symetrickou šifrou o poloviční délce otisku zprávy. Z tohoto důvodu se   SHA-1 považuje za hašovací algoritmus se sílou 80 bitů.&lt;br /&gt;Odborníci  na dešifrování vytvořili kolizní pár pro SHA-0 a našli  algoritmus,  který může vytvořit SHA-1 kolizi ve značně méně než ve  zmiňovaných 2&lt;sup&gt;80&lt;/sup&gt;  výpočtech.&lt;br /&gt;Zdá se, že tento případ rozpoutal častou migraci k  silnějším hashům.  Některé z aplikací, které používají šifrovací hashe  jako heslo paměti,  jsou jen minimálně ovlivněny kolizním útokem.  Postavení hesla, které  použijeme pro účet, vyžaduje vzorový útok a  přístup k hashi z  originálního hesla, které může a nemusí být  triviální. Obrácené  šifrovací heslo není možné vytvořit při útoku.&lt;br /&gt;V  případě podpisu dokumentu, nemůže útočník jednoduše padělat podpis z   již existujícího dokumentu. Útočník by měl vytvořit dva dokumenty,   jeden neškodný a druhý škodlivý, a požádat držitele privátního klíče o   podpis na neškodném dokumentu. Jsou zde praktické okolnosti, kdy je to   možné použít.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;PHP reference: &lt;a href="http://cz.php.net/manual/en/function.sha1.php"&gt;http://cz.php.net/manual/en/function.sha1.php&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;PHP  example:&lt;br /&gt;&lt;div class="example-contents"&gt;&lt;div class="phpcode"&gt;&lt;code&gt;&lt;span style="color: black;"&gt; &lt;span style="color: #0000bb;"&gt;&amp;lt;?php&lt;br /&gt;$str&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;=&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #dd0000;"&gt;'apple'&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;if&amp;nbsp;(&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #0000bb;"&gt;sha1&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;(&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #0000bb;"&gt;$str&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;)&amp;nbsp;===&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #dd0000;"&gt;'d0be2dc421be4fcd0172e5afceea3970e2f3d940'&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;)&amp;nbsp;{&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;echo&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #dd0000;"&gt;"Would&amp;nbsp;you&amp;nbsp;like&amp;nbsp;a&amp;nbsp;green&amp;nbsp;or&amp;nbsp;red&amp;nbsp;apple?"&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;;&lt;br /&gt;}&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #0000bb;"&gt;?&amp;gt;&lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/code&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/2486611338987773457-7855794397383633912?l=blog.jfx.cz' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://blog.jfx.cz/feeds/7855794397383633912/comments/default' title='Komentáře k příspěvku'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/rodina-sha.html#comment-form' title='Počet komentářů: 0'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/7855794397383633912'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/7855794397383633912'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/rodina-sha.html' title='Rodina SHA'/><author><name>Felix</name><uri>http://www.blogger.com/profile/16756179421565628137</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='32' height='32' src='http://3.bp.blogspot.com/-8hzDRB8zp4Q/TYXNPkiJ_JI/AAAAAAAAABU/ypuxLeANL5U/s220/536811651463f6377c2aca.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-2486611338987773457.post-1384318283540402444</id><published>2010-11-06T05:54:00.000-07:00</published><updated>2010-11-06T06:16:13.917-07:00</updated><title type='text'>Rodina MDx</title><content type='html'>&lt;b&gt;Message-Digest algorithm&lt;/b&gt; je rozšířená rodina &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Ha%C5%A1ovac%C3%AD_funkce" title="Hašovací funkce"&gt;hašovacích funkcí&lt;/a&gt;, která vytváří ze  vstupních dat výstup (otisk) fixní délky. Otisk je též označován jako  miniatura, &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontroln%C3%AD_sou%C4%8Det" title="Kontrolní součet"&gt;kontrolní součet&lt;/a&gt; (v zásadě nesprávné  označení), fingerprint, hash (česky někdy psán i jako haš). Jeho hlavní  vlastností je, že malá změna na vstupu vede k velké změně na výstupu,  tj. k vytvoření zásadně odlišného otisku.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;a name='more'&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;h2&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;span class="mw-headline" id="MD5"&gt;MD5&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/h2&gt;&lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Algoritmus" title="Algoritmus"&gt;Algoritmus&lt;/a&gt;  MD5 se prosadil do mnoha aplikací (např. pro kontrolu &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Integrita_dat" title="Integrita dat"&gt;integrity&lt;/a&gt;  &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor" title="Soubor"&gt;souborů&lt;/a&gt;  nebo ukládání hesel). MD5 je popsán v internetovém standardu &lt;a class="external mw-magiclink-rfc" href="http://tools.ietf.org/html/rfc1321"&gt;RFC 1321&lt;/a&gt; a vytváří otisk o velikosti 128 &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Bit" title="Bit"&gt;bitů&lt;/a&gt;. Byl  vytvořen v roce &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/1991" title="1991"&gt;1991&lt;/a&gt;  &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Ronald_L._Rivest" title="Ronald L. Rivest"&gt;Ronaldem Rivestem&lt;/a&gt;, aby nahradil dřívější hašovací funkci  MD4.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;h3&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;span class="mw-headline" id="Bezpe.C4.8Dnost"&gt;Bezpečnost&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/h3&gt;V roce &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/1996" title="1996"&gt;1996&lt;/a&gt;  byla objevena vada v návrhu MD5, a i když nebyla zásadní, kryptologové  začali raději doporučovat jiné algoritmy, jako je například &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Secure_Hash_Algorithm" title="Secure Hash Algorithm"&gt;SHA&lt;/a&gt; (i když ani ten již dnes není považován za  bezchybný). V roce &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/2004" title="2004"&gt;2004&lt;/a&gt; byly nalezeny daleko větší chyby a od použití MD5 v  bezpečnostních aplikacích se upouští.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;h3&gt;&lt;span style="font-size: small;"&gt;&lt;span class="mw-headline" id="P.C5.99.C3.ADklad_kontroln.C3.ADho_sou.C4.8Dtu_MD5"&gt;Příklad  kontrolního součtu MD5&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/h3&gt;Otisk 43 bajtového znakového řetězce (vyjádřený v &lt;a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0estn%C3%A1ctkov%C3%A1_soustava" title="Šestnáctková soustava"&gt;hexadecimálním zápisu&lt;/a&gt;):&lt;br /&gt;&lt;pre&gt;MD5("The quick brown fox jumps over the lazy dog") &lt;br /&gt;  = 9e107d9d372bb6826bd81d3542a419d6&lt;/pre&gt;Stačí malá změna vstupního řetězce, aby byl otisk úplně odlišný  (např. změňme &lt;tt&gt;d&lt;/tt&gt; na &lt;tt&gt;c&lt;/tt&gt;):&lt;br /&gt;&lt;pre&gt;MD5("The quick brown fox jumps over the lazy cog") &lt;br /&gt;  = 1055d3e698d289f2af8663725127bd4b&lt;/pre&gt;&lt;pre&gt;&lt;/pre&gt;PHP reference: &lt;a href="http://cz.php.net/manual/en/function.md5.php"&gt;http://cz.php.net/manual/en/function.md5.php&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;PHP example:&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;div class="example-contents"&gt;&lt;div class="phpcode"&gt;&lt;code&gt;&lt;span style="color: black;"&gt; &lt;span style="color: #0000bb;"&gt;&amp;lt;?php&lt;br /&gt;$str&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;=&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #dd0000;"&gt;'apple'&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;if&amp;nbsp;(&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #0000bb;"&gt;md5&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;(&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #0000bb;"&gt;$str&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;)&amp;nbsp;===&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #dd0000;"&gt;'1f3870be274f6c49b3e31a0c6728957f'&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;)&amp;nbsp;{&lt;br /&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;&amp;nbsp;echo&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #dd0000;"&gt;"Would&amp;nbsp;you&amp;nbsp;like&amp;nbsp;a&amp;nbsp;green&amp;nbsp;or&amp;nbsp;red&amp;nbsp;apple?"&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #007700;"&gt;;&lt;br /&gt;}&lt;/span&gt;&lt;span style="color: #0000bb;"&gt;?&amp;gt;&lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/code&gt;&lt;/div&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/2486611338987773457-1384318283540402444?l=blog.jfx.cz' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://blog.jfx.cz/feeds/1384318283540402444/comments/default' title='Komentáře k příspěvku'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/rodina-mdx.html#comment-form' title='Počet komentářů: 0'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/1384318283540402444'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/2486611338987773457/posts/default/1384318283540402444'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://blog.jfx.cz/2010/11/rodina-mdx.html' title='Rodina MDx'/><author><name>Felix</name><uri>http://www.blogger.com/profile/16756179421565628137</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='32' height='32' src='http://3.bp.blogspot.com/-8hzDRB8zp4Q/TYXNPkiJ_JI/AAAAAAAAABU/ypuxLeANL5U/s220/536811651463f6377c2aca.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry></feed>
